uleva
Osobní konzultant – Praha
český
English
Úvodní stránka     O mně     Služby     Akce     Proč já     Reference     Články     Otázky a odpovědi     Kontakt

Jóga

 
Jóga

Jóga a duchovní rozvoj pro náš život
 
Dalo by se říci, že duchovní rozvoj má jeden cíl a že k němu existuje mnoho cest. Už od pradávna existovalo mnoho způsobů, jak dosáhnout duchovního osvobození, léčení těla prostřednictvím mysli, ovládnutí našeho myšlení ve prospěch vlastního života a života ostatních. Historie je plná cest k pochopení a poznání Boha, dosažení čisté duchovní existence.
Jóga určitě patří k jedné, a ne nevýznamné, z těchto cest. Jóga (v dévanágarí v původním konkrétním významu jho – nejbližší český překlad: spojení) znamená obnovení spojení individuálního Já (átman) s universálním Bytím (paramátman). Sanskrtský výraz jóga, odvozený od slovního kořenu judž, má mnoho různých významů, z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit nebo ovládnout.

Nejstarší zmínky o józe jako o asketických praktikách světců pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. l.) – ty v hinduismu znamenají nepopsatelný základ všeho. Staroindická literární filozofická díla mluví o způsobech meditace a uctívání pocházejících z období kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pocházejí z „Písně vznešeného“ Bhagavadgíty (200 př. n. l.), jedné z nejvýznamnějších posvátných knih Hinduismu. Čeští čtenáři se mohou s filozofií a praxí různých druhů jógy podrobně seznámit v patnáctidílné řadě Nejvyšší jóga a mystika Ing. Jiřího Vacka.
Jóga má tedy skutečně hluboké filozofické kořeny. Můžeme v ní najít osm odvětví, které závisí na stavu vědomí a vedou ke sjednocení:

  1. Jama - vývojem správného jednání – pravdivost (satja), nenásilnost (ahimsá) nesobeckost (astéja), mravnost (brahmačarja) a bezmajetnost (aparigraha);

  2. Nijama - vývojem duchovních hodnot - čistota (šauča), soucit (santóša), askeze (tapas), studium véd (svadhája), oddanost Nejvyššímu pánu (íšvarapranidhána);

  3. Ásana - vývojem držení těla (klasická hatha jóga);

  4. Pránájáma - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu;

  5. Pratjáhára - vývojem nelpění na objektech smyslů;

  6. Dháraná - vývojem zaměření smyslů;

  7. Dhjána - vývojem meditace o paramátman (vrcholná dokonalost nejvyššího Já, z individuality se stane Bůh (Šiva);

  8. Samádhi - vývojem spojení s paramátman;

I tady vidíme různé cesty a způsoby k dosažení jednoho cíle – zvýšeného vědomí a jednoty. Ale nacházíme zde i „bezmajetnost“ jako správné jednání. To může být pro člověka západní civilizace dost problematické. Navíc to vytváří předpoklad, že duchovně založený člověk musí být chudý a nemá nic vlastnit. To je i dnes hluboce zakořeněný předsudek v myslích mnoha lidí. Otázka je, jak to bylo v původních dílech skutečně myšleno a jak je to interpretováno. Ke správnému jednání určitě nepatří chamtivost a sobectví a jediný cíl: hromadění majetku. Jistě, mezi bohatými lidmi najdeme spoustu „neřádů“ a ti tomuto předsudku rozhodně nahrávají. Ale zároveň je mnoho bohatých lidí, kteří pomáhají druhým, a bez nich by tento svět byl často mnohem smutnější a mnoho užitečných projektů by skončilo ve skříních pod hromadou prachu a pavučin. Bohatství nebo majetek samy o sobě rozhodně nejsou zlem nebo metlou lidstva. To, co rozhoduje o tom, jestli jsou prospěšné nebo škodlivé, jsou účely, ke kterým je člověk používá. Majetek nemůže bránit člověku ve zvýšení vědomí a cestě k duchovnímu poznání. Problematický může být jen náš postoj k němu.

Meditace

Nedílnou součástí jógy je meditace. Toto slovo vzniklo z latinského „meditatio“, které znamená „rozjímání“. Spojuje se zejména s východním náboženstvím, hinduismem a buddhismem. Ale používala se také v křesťanství, hnutí New Age, bojových uměních.

I meditace může mít nejrůznější podoby. Z hlediska jógy je podle Rudolfa Steinera orientální meditace (jóga) meditace, při které se žák plně spoléhá na svého učitele, „guru“ (sanskrt guru: ctihodný, učitel), a závisí na něm. Ideálního stavu lze dosáhnout, když žák po dobu vývoje úplně vypne své „já“ a přenechá ho svému učiteli.
Existují samozřejmě další formy meditace, má opravdu mnoho podob. Například v buddhismu se můžeme setkat s meditací, která může pomoci zbavit se nějakého návyku: doporučení je ho skutečně dělat vědomě, s plným vědomím.
Meditace se dnes používá nejen k dosažení spojení s Bohem a sebepoznání a zvýšení vědomí, ale k dosažení klidu, uvolnění se od každodenního stresu, vyřešení chronických bolestí a tělesných potíží. Určitě přináší radost a nová poznání mnoha lidem po celém světě. Jen člověk musí mít opravdu správné vedení a musí vědět, co dělá. Kdysi jsem se jógou zabývala a skončila jsem ve chvíli, kdy jsem si sama doma v klidu meditovala (spíše relaxovala) a najednou jsem viděla svou vlastní hlavu nad sebou a nemohla jsem se hnout. Naprosto jsem nemohla jakýmkoli způsobem ovládat své tělo. Zpočátku to sice bylo příjemné, ale po chvíli mě přepadla panika, protože jsem s tím stavem nedokázala vůbec nic dělat. Nakonec mě „zachránil“ příchod babičky a já se nějak „probrala“ zpět k životu. Na další hodině jsem se ptala cvičitelky, co to bylo. Řekla mi, že v Čechách se bohužel jóga nevyučuje vždy správně a že jsem měla v podstatě štěstí, ale že by mě guru zachránil. Upozorňuji, že jsem chodila na jógu jako tělesné cvičení, žádného guru jsem na vědomé úrovni neměla. Tím ale nechci říct, že jóga je špatná nebo nebezpečná. Lidé, kteří se jí skutečně poctivě věnují, chápou její principy a podstatu a vědí, s čím pracují a co dělají, se mohou na osobní duchovní cestě dostat velmi daleko.
V každém případě se zde ale nabízí otázka co je skutečně „já“ a co je Bůh? Troufnu si říct, že Bůh je jednou z nejméně pochopených existencí. Proč tomu tak je?  Protože nám ho nikdo nemůže ukázat ani popsat. K jeho poznání musíme dospět sami, můžeme jen použít některou z cest, které se k tomuto poznání nabízí. Jedním z faktorů, které jeho skutečnému poznání brání nejvíc, jsou právě „experti“, kteří ho nějak popisují, nebo kteří s námi ve jménu Boha manipulují.
A skutečné „já“? Setkáme se s myšlenkami, že bychom měli dát stranou své „já“, potlačit své ego, zbavit se ho. Pokud by „já“ znamenalo něco slabého, špatného, veskrze sobeckého, potom by toto tvrzení bylo pravdivé. Ale to bychom napřed museli souhlasit s myšlenkou, že člověk je v podstatě špatný. V historii najdeme mnoho filozofií, které se světu snažily tuto „pravdu“ namluvit a pak ji využívaly k ovládání ostatních.

Skutečné „já“ člověka, jeho skutečná podstata, je dobrá. Všechno, co je na něm špatně, jakékoli špatné chování, je přidanou hodnotou. Je to hromada balastu nashromážděných špatných zkušeností, které člověka postupně tlačily níž a níž, snižovaly jeho vědomí sebe sama, ostatních a života obecně.  Mohli bychom dokonce říci, že čím více negativních zkušeností, tím méně lásky k sobě, blízkým, lidem, životu. A přitom právě čistá, nesobecká láska je možná největší silou tohoto vesmíru. Jak člověk tuto lásku a „jednotu“ ztrácí, v jeho životě je míň a míň radosti, přichází víc negativních zkušeností, člověk je čím dál zranitelnější, snáz podléhá stresu a dostává se na sestupnou spirálu. Pokud se člověk chce k této jednotě a lásce vrátit, pak se potřebuje vrátit ke svému „já“, ke své podstatě. A odhalit ji v plné kráse a síle. Pomocí terapie, která umožňuje odstranit negativní zkušenosti i z dávné minulosti, se toho dá dosáhnout. Pak může člověk rozšířit svou lásku na celý vesmír, dosáhnout plného vědomí duchovní podstaty a poté může objevit Boha. Stav naprostého míru a jednoty s celým vesmírem je nádherný a stojí za to o něj usilovat.
 
 




Autor: Milena Bildová
abgrenzung

Bezplatnou Konzultaci
... nebo vyplňte tento formulář
a nechte si e-mailem zaslat bezplatné zhodnocení a návrh řešení vaší situace:

Jméno:
E-mail:
Vaše situace:
 

abgrenzung

Kontaktujte mne a domluvte si bezplatnou konzultaci


© Milena Bildová / Telefon (00420) 222 783 144 / Mobilní telefon: (00420) 604 328 800 / Adresa: Vamberská 263, 199 00 Praha 9